My lidé jsme řízeni instinkty více, než by se nám mohlo zdát. A nezáleží na tom, že mnohé z nich se u nás vyvinuly v dávných dobách a dnes jsou již zbytečné. Jedním z těch nejrozšířenějších je pak xenofobie, tedy strach či dokonce nenávist k lidem, kteří jsou nějakým způsobem odlišní. Samozřejmě tento instinkt není omezen jen na lidi, nýbrž na jakékoliv inteligentní formy života. I proto se vědci bojí, že by objevení inteligentních mimozemšťanů vyvolalo mezi lidmi paniku nevídaných rozměrů, a to bez ohledu na to, zda by jejich úmysly byly přátelské. Ovšem otázkou je, jak a především proč se u nás něco takového vyvinulo. Koneckonců vzhledem k tomu, že je u nás zakořeněn tak hluboko musel být pro naše přežití velmi důležitý. Jak nám ale pomohl překonat nástrahy pravěkého života?
Souvisí to s pravidlem, že přežili ti opatrnější. Lidé, kteří se bezhlavě vrhali do akce bez ohledu na nebezpečí, mnohem spíše zahynuli. Opatrnosti také nebylo nazbyt při setkávání s ostatními kmeny. Většina z nich totiž nebyla přátelská. Rozhodně bylo tedy výhodnější zvolit opatrnější přístup. V opačném případě totiž hrozilo vyhlazení. Mnohem výhodnější tedy bylo přistupovat k jakémukoliv setkání spíše se strachem. Pokud na nás zaútočí, budeme připraveni. A pokud ne, stejně je lepší na ně pohlížet s nedůvěrou. Koneckonců zradit nás mohou kdykoliv.
V dnešní době však tyto instinkty, jak už to tak bývá, přináší víc problémů než užitku. Globalizovaná společnost, ke které směřujeme, totiž požaduje, aby spolu dokázali spolupracovat lidé všech typů a kultur, což není zrovna jednoduché. Samozřejmě nebude snadné se tohoto instinktu zbavit. Zvlášť proto, že v některých lidech je zakořeněn skutečně hluboko. Přesto se zdá, že nám nezbude nic jiného, než se jej zbavit. Otázkou však je, zda může být i v dnešní době skutečně užitečným. Popravdě řečeno, své užití stále má. Ne všichni lidé totiž mají ty nejlepší úmysly. A proto je výhodnější být v tomto opatrný. Koneckonců, heslo „důvěřuj, ale prověřuj“ neexistuje pro nic za nic.